úterý 12. července 2016

Nadváha-Urážky

Dobrý večer,
dneska mám pro Vás článek trochu z jiného soudku. Toto téma se bude týkat nadváhy-obezity. Mám pocit, že v dnešní době se větší váha vnímá jako určitý handicap. Je to něco, co společnost odsuzuje a přitom, když se podívám do historie tak baculaté ženy byly vždycky vzorem krásy, plodnosti a mateřství. A toto odsuzování není společností, ale námi. To my lidé se díváme na tlusté s nadhledem ba až s despektem. A proč? Protože je to nevzhledné nebo protože mám partu, která toto odsuzuje , a proto to začnu dělat i já sám ? Víte, onehdy jsem se s touto zkušeností setkala i já. Ano jsem baculatá, a jestli tomu chcete říkat jinak jsem tlustá. Vím to o sobě a snažím se s tím něco dělat, ale co jsem získala?  Jenom posměch od jedné moji hodně blízké osoby. Ono přibrat je snadné a dát ty kila dolů už tak lehké není. Mnoho z Vás mi pak napíše, že se jenom vymlouvám, že se mi nechce cvičit natož jíst zdravě. A víte, co máte pravdu. Ukažte mi člověka, kterému se někdy něco nechce. Každý z nás má občas slabou chvilku, kdy si prostě něco dobrého dá nebo když si řekne makám na sobě každý den, tak proč si zrovna dneska nemůžu odpočinout. Jenomže vy si odpočinete a ostatní Vám to budou mít za zlé, protože se z Vás najednou stává líny člověk, co jenom doma sedí na gauči a cpe se brambůrkami. Ale vrátím se zpátky. Začalo to takhle : Užívala jsem si den jako každý jiný. Ráno jsem si udělala dobrou snídani- ovesnou kaši s borůvkami a mandlemi. Potom jsem si řekla, že bych mohla upéct něco dobrého, tak jsem se vrhla do pečení špaldových čokoládových mufiinků. Všechno bylo super. Odpoledne mě pozvala jedna osoba k sobě domů, že si popovídáme, protože jsem se přes půl roku neviděli. Jak už jsem Vám psala, začala jsem v lednu chodit do fitka. Po pár větách co jsem spolu promluvili mi řekla : „No, ale to fitko na tobě nejde moc poznat.“ Já jsem ji jenom řekla že jsem se snažila a ona mě šťouchla do břicha a řekla: „No, ale to bys měla mít to břicho zpevněné a ne takovou pneumatiku.“ A já jsem si jenom řekla  Já jsem se snažila, nemůžu za to, že to někdo nechce vidět. Ano břicho mám ale ani se na mě pořádně nepodívala. A potom dodala no ani ty ruky nic moc. Víte to je vážně to nejlepší co můžete říct člověku, který se snaží zhubnout. Když jsem potom v noci o tom přemýšlela, protože mi to nedalo spát. Tak jsem si z toho udělala svůj obrázek-ano mám břicho a dokonce mám i velký zadek, ale pořád je menší než její-toto jsem si z toho odnesla Já. Za většinou nadávek stojí jenom závist. A nakonec bych vám jenom chtěla říct : Pomáhejte těm, kteří to potřebují, protože někteří z nás se opravdu snaží ze sebou něco dělat a Vy je potom takhle nebo i jinak shodíte. A toto jim moc v boji s touto nemocí nepomůže. Protože obezita jako každá jiná nemoc může zabíjet.

Musím říct, že nevím jestli se Vám tento článek bude líbit, ale já jsem to potřebovala někomu sdělit a vypustit to ze sebe. Jestli má někdo podobné zkušenosti tak mi určitě napište budu ráda. Těším se na Vás u dalšího článku, který doufám už nebude s takovou tématikou.

                  Přeji krásný den Vaše Sára 

7 komentářů:

  1. Tento komentář byl odstraněn autorem.

    OdpovědětVymazat
  2. Tento komentář byl odstraněn autorem.

    OdpovědětVymazat
  3. Tento komentář byl odstraněn autorem.

    OdpovědětVymazat
  4. To je nádherný článek, máš pravdu. Někteří lidé než aby povzbudili, tak radši ublíží. Moc se mi líbí to, co si napsala :) Jen tak dál. Líbí se mi tvoje povaha a taky to, že jsi sebevědomá a dokážeš se nad takové věci povznést. A máš pěknou postavu, takže se nemáš za co stydět :)

    OdpovědětVymazat
  5. Děkuji. ANO máš pravdu, někteří lidé raději ublíží než aby povzbudili. :)

    OdpovědětVymazat
  6. Tento komentář byl odstraněn autorem.

    OdpovědětVymazat
  7. Tak to je moc hezký článek. A bohužel v mnoha věcech pravdivý:) Kašli na osoby, které tě takto shazují, nemáš to zapotřebí se takovými lidmi obklopovat. Každý jsme jiný a každý máme jiné přednosti, ale i zápory.:)

    OdpovědětVymazat